Od založení v roce 1862 vedl Sokol své členy k tělesné zdatnosti i občanské odpovědnosti: čest, kázeň, služba vlasti. Tato kombinace z něj dělala přirozenou oporu obranyschopnosti státu – od legií v 1. světové válce až po meziválečnou brannou přípravu (od 1937 povinnou). Roku 1938 to celé viděl svět naživo: X. všesokolský slet se stal veřejnou manifestací odhodlání bránit republiku (350 000 cvičenců, „Přísaha republice“ Františka Pecháčka).

Po Mnichovu a v Protektorátu

Po září 1938 pomáhaly sokolovny při evakuaci Čechů z pohraničí, sokolové pomáhali i jednotkám SOS na hranicích. Po okupaci 15. 3. 1939 část bratří odešla do exilu a připojila se k zahraničním jednotkám (Paříž, Londýn), doma se rodil odboj – sokolové vstupovali do Obrany národa, Politického ústředí a PVVZ, současně se vybudovala ilegální Obec sokolská v odboji (OSVO).

OSVO – sokolský odboj

• OSVO (Obec sokolská v odboji) kopírovala župní strukturu Sokola (ústředí–župy–jednoty).
• Vedení tvořili vrcholní činovníci ČOS; zemskými veliteli byli František Pecháček (Čechy) a Štěpán Drásal (Morava).
• Úkoly: kurýrní trasy do zahraničí, zpravodajská práce, přípravy na ozbrojené povstání.

Po vlnách zatýkání 1939/40 byla první garnitura rozbita; vznikla „druhá garnitura“, která propojila OSVO s Obrannou národa, PVVZ a posléze s ÚVODem.

Rok 1941 a nástup Heydricha

Po 27. 9. 1941 spustil Reinhard Heydrich tvrdé represe. Už 28.–30. 9. byli popraveni generál Hugo Vojta, Augustin Pechlát a profesor Vladimír Groh. Následoval drtivý úder: Akce Sokol.

Akce Sokol (noc 7.–8. října 1941)

Celoprotektorátní razie gestapa a SD mířila na vedení ČOS, župní náčelníky i vybrané členy.

• Zatčeno bylo přibližně 900–1 500 sokolů (z toho ~800 funkcionářů).
• Po výsleších v Petschkově paláci byli vězněni na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín, pak deportace do Osvětimi, Mauthausenu a dalších káznic.
• 11. 10. 1941 Heydrich úředně rozpustil ČOS.

Tragická bilance: většina zatčených se konce války nedožila (uvádí se až ~93 % z obětí razie); v celé okupaci zahynulo 2 176 sokolů (z nich 1 212 popraveno), v květnu 1945 padlo 654 sokolů v povstání.

Co bylo potom: Jindra a Říjen

Rozvrácené struktury OSVO začal obnovovat Ladislav Vaněk pod krycím názvem Jindra. Organizace zpřísnila konspiraci, propojila menší skupiny a pomáhala parašutistům; její radikální část Říjen (Jan Zelenka-Hajský aj.) se přímo podílela na přípravách atentátu na Heydricha. Během druhé heydrichiády však přišly další těžké ztráty a vedení Jindry bylo rozbito.

Vazby na naše legendy

• Miroslav Tyrš & Jindřich Fügner – ideový základ: brannost, charakter, bratrství.
• Josef Scheiner – už v 1. světové válce organizátor domácího odboje; jeho škola vedení připravila půdu pro OSVO.
• František Pecháček – tvůrce sletových skladeb, zemský velitel OSVO; byl zavražděn v Mauthausenu 3. února 1944.
• Jan Gajdoš – mistr gymnastiky a odbojář; popraven 1945.
• Josef Jireš, Antonín Paldus, Oldřich Dobrovolný, Anna Slezáková – regionální páteř Sokola a oběti Akce Sokol / heydrichiády.
• Masaryk a Beneš – v Sokole viděli pilíř občanské společnosti, proto jej nacisté museli zlomit.

Po válce, za komunismu a dnes

• 1945–48: Sokol rychle obnoven; XI. slet 1948 s více než 500 000 cvičenci, členská základna přes 1 milion.
• Po 1948: rozpuštěn komunisty, majetek převeden na státní tělovýchovu; krátký pokus o obnovu v roce 1968 přervala okupace.
• Od 1990: Sokol opět žije; navazuje na tradice sletů a na komunitní službu. Roku 2019 se 8. říjen stal významným dnem ČR – Památný den sokolstva.

Co znamená odkaz války pro Sokol dnes

• Bratrství jako závazek: organizovanost a služba druhým nejsou prázdné pojmy – v krizi z nich byl odboj.
• Výchova k občanství: tělo a charakter patří k sobě; Sokol vychovává aktivní a statečné lidi.
• Paměť a úcta: vzpomínka není minulost pro minulost – je to kompas pro přítomnost.

Připomínka dnes: Večer sokolských světel v Židlochovicích

Každé světlo na vodě je jméno. Každá lodička je příběh. Setkáme se na Večeru sokolských světel v Židlochovicích – zapálíme svíčky za Františka Pechláčka, Jana Gajdoše, Josefa Jireše, Annu Slezákovou i za všechny další. Nezapomínáme.