Jindřich Fügner – první starosta Sokola a velkorysý mecenáš
Příběh Jindřicha Fügnera, prvního starosty Sokola, a jeho role v českém národním hnutí. Velkorysost, vlastenectví a vliv na vznik Sokola.

12. září 1822 - 15. listopadu 1865
Sokolské legendy jsou příběhy lidí, kteří svými činy vtiskli hnutí tvář a směr. Jindřich Fügner, první starosta Sokola a velkorysý mecenáš, byl mužem, který dokázal přetavit myšlenku v realitu a svou autoritou i srdcem spojil celé společenství.
Když se 12. září 1822 v Praze narodil Jindřich Fügner, málokdo tušil, že se tento muž německého původu stane jedním z největších podporovatelů českého národního hnutí. Pocházel z bohaté obchodnické rodiny a díky talentu i pracovitosti si vybudoval značný majetek. Přestože měl před sebou pohodlný život zámožného měšťana, rozhodl se jít cestou služby společnosti. Jeho život navždy změnilo setkání s Miroslavem Tyršem – filozofem, který v něm našel partnera pro uskutečnění velké myšlenky.
Podnikatel s mnoha zájmy
Fügner studoval na piaristickém gymnáziu v Praze a brzy se zapojil do rodinného textilního podniku. V roce 1846 převzal jeho vedení a současně zastupoval významnou libereckou firmu svého příbuzného J. Liebiga. Díky obchodu i dědictví se stal nezávislým mužem, který mohl své prostředky využívat k podpoře veřejného života. Vedle podnikání měl široké zájmy – hrál na varhany i klavír, bruslil, jezdil na koni a vlastnil dokonce plachetnici. Roku 1853 se oženil s Kateřinou Tureckou a o rok později se jim narodila dcera Renáta, která se později provdala za Miroslava Tyrše.
Osudové setkání s Tyršem
Fügnerovi často trávili léto na Křivoklátsku, v myslivně u Svaté. Právě tam se Jindřich setkal s Miroslavem Tyršem, který tehdy působil jako učitel v podnikatelské rodině Bartelmusových. Společné procházky křivoklátskými lesy přerostly v přátelství a zrodily myšlenku, která měla změnit českou společnost – založení tělocvičného spolku, jenž by spojoval zdraví těla i ducha. V roce 1862 se tato idea stala skutečností: vznikl Sokol pražský.
První starosta a mecenáš
Jindřich Fügner se stal prvním starostou Sokola a jeho štědrým mecenášem. Financoval úpravy sálu hostince U Apolla, kde se konala první veřejná cvičení, a podílel se i na svěcení spolkového praporu, jehož podobu navrhl Josef Mánes. Zavedl tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“, které dodnes symbolizují sokolskou sounáležitost. Na znamení sympatií k italskému hnutí vedenému Garibaldim začal nosit červenou košili – a ta se stala neodmyslitelnou součástí sokolského stejnokroje.
Budovatel sokoloven
Když Sokol musel opustit hostinec U Apolla, Fügner koupil za vlastní prostředky pozemek v Mezibranské ulici. Podle návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna zde v roce 1863 vyrostla nová sokolovna, která se stala centrem spolkového života. Do této budovy se přestěhovala i Fügnerova rodina – symbol toho, že svůj život spojil se Sokolem nejen ve veřejné, ale i v soukromé rovině.
Propojení s dalšími legendami
Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš byli nerozlučná dvojice zakladatelů. Bez Fügnerových prostředků a organizační práce by Tyršovy ideje sotva dostaly konkrétní podobu. Na jejich odkazu vyrostli další sokolské legendy – například František Pecháček, autor slavných hromadných skladeb, nebo olympionici Bedřich Šupčík, Ladislav Vácha a Alois Hudec, kteří na mezinárodních soutěžích naplňovali ideu kalokagathie. Fügnerovo jméno je spjato i s českou politikou: na sokolské tradice navazovali Masaryk a Beneš, kteří vnímali Sokol jako pilíř občanské společnosti a demokracie.
Předčasný konec
Jindřich Fügner zemřel 15. listopadu 1865, ve věku pouhých 43 let, na onemocnění krve. Jeho pohřeb se proměnil v obrovskou národní manifestaci, při níž si česká společnost uvědomila, jak velkou osobnost ztratila. Na Olšanských hřbitovech má společnou hrobku s Miroslavem Tyršem, jehož ideu pomohl přetavit ve skutečnost.

Památka
Na Fügnera dodnes vzpomínají pamětní desky v Praze a na Křivoklátsku, jeho jméno nesou náměstí, nábřeží a ulice v mnoha českých městech. V dějinách zůstává zapsán nejen jako zámožný podnikatel, ale především jako muž, který dokázal svůj majetek i energii věnovat ideálu, jenž spojil tisíce lidí a přetrval generace. Jindřich Fügner nebyl mužem velkých slov, ale činu – a právě tím se stal legendou Sokola.
„Sokol není jen tělocvičný spolek, je to bratrství.“ Jindřich Fügner