24. srpna 1895 – 16. srpna 1943

Sokolské legendy jsou příběhy lidí, kteří svou odvahou, věrností a obětí vtiskli hnutí nezlomného ducha. Nejde jen o slavné olympioniky či zakladatele, ale i o ženy a muže, kteří v nejtěžších chvílích neváhali postavit se zlu. Mezi ně patří i Anna Slezáková – statečná sokolka, která zaplatila životem za svou věrnost ideálům svobody.

Od tělocvičny k vlasti

Anna Slezáková se narodila v Rychnově nad Kněžnou. Později žila v Brně-Židenicích, kde se aktivně zapojila do sokolského života. Sdílela přesvědčení, že Sokol není pouze o tělesné výchově, ale především o službě společnosti a národu. Byla známá svou energií, smyslem pro spravedlnost a ochotou pomáhat druhým.

Tichá bojovnice proti okupaci

Za nacistické okupace se zapojila do sokolského odboje. Pomáhala obětem gestapa, zajišťovala úkryty a podporovala rodiny, které přišly o živitele. Její činnost byla tichá a nenápadná, ale nesmírně důležitá – právě díky lidem, jako byla ona, odboj žil i přes obrovské riziko.

Poslední dny statečné sokolky

Její odhodlání nezůstalo bez následků. Byla zatčena gestapem a 16. srpna 1943 zemřela v Brně, pouhých osm dní před svými osmačtyřicátými narozeninami.

V kruhu sokolských hrdinů

Osud Anny Slezákové se pojí s mnoha dalšími sokolskými hrdiny, kteří položili život v odboji – Janem Gajdošem, Augustinem Pechlátem, Josefem Jirešem či Antonínem Paldem. Všichni navazovali na ideály Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, i když cesta už nevedla do tělocvičny, ale do boje o přežití národa. Společně tvoří generaci, která dokázala, že sokolské heslo „Tužme se!“ platí i v časech, kdy jde o život.

Odkaz, který žije dál

Její jméno možná nestojí v čele sportovních tabulek, ale patří k těm, na které Sokol nikdy nezapomene. Anna Slezáková se stala symbolem sokolské obětavosti a statečnosti. Připomíná nám, že skutečné hrdinství není jen ve velkých činech na veřejnosti, ale často v tiché a nezištné službě druhým.

„Život je krátký, ale čest a odvaha přetrvávají.“ Anna Slezáková