Vše o Sokole
Sokolské hnutí vzniklo v 1862 v době, kdy se český národ teprve formoval a hledal svou identitu. V Malypetrově tělocvičně v Praze tehdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou, která se brzy stala víc než jen sportovním spolkem.
Od prvního dne se Sokol stal symbolem svobody, občanskou výzvou i výzvou k osobní odpovědnosti. Tyršovo heslo "Tůžme se!" neznamenalo jen fyzický trénink, ale výzvu k morálnímu, společenskému i národnímu zrání.
Sokolská organizace od počátku prosazovala ideály rovnosti a spolupráce. Všichni si tykali, oslovovali se "bratře" a zdravili se pozdravem "Nazdar!" Sokol tak předběhl svou dobu v myšlenkách demokracie a rovnosti.
Vedle tělocviku (který zahrnoval nejen prostná, ale i šerm, vzpírání či skoky) se jednalo i o kulturní a vzdělávací spolkovou činnost. Sokol organizoval koncerty, divadla, přednášky i vlastní knihovny.
Za 1. světové války se sokolové stali páteří zahraničních legií. Právě ve Francii v roce 1914 vznikla rota Nazdar, složená většinou ze sokolů. Hrdinsky bojovali například u Arrasu, kde padlo 50 českých dobrovolníků. Sokolové představovali nejen fyzicky zdatné muže, ale i uvědomělé občany s pevnou morálkou.
Po válce to shrnul prezident Masaryk slovy: "Bez sokolů by nebyly legie, bez legií by nebylo Československo."
Mezi významné sokolské osobnosti meziválečné doby patřil gymnasta Bedřich Šupčík. Na olympiádě v Paříži roku 1924 získal pro Československo historicky první zlatou medaili v historii samostatného státu. Jeho výkon na laně představoval vrchol gymnastického umění i ducha Sokola.
Právě v období 1. republiky členství v Sokole dosáhlo vrcholu. Každý patnáctý občan byl sokolem, sokolovny rostly v každé obci a v roce 1938 se konal největší slet v historii. Slavnostní skladba "Přísaha republice" se stala dojemnou manifestací odhodlání bránit demokracii.
Za 2. světové války patřili sokolové ke klíčovým postavám protinacistického odboje. V roce 1941 rozpoutal Reinhard Heydrich "Akci Sokol". Během několika dní bylo zatčeno přes 1 500 sokolských funkcionářů, většina z nich zahynula v koncentrácích táborech. Sokolové se podíleli i na přípravě atentátu na Heydricha a jejich odvaha a obětavost patří k nejdramatičtějším kapitolám našich dějin.
Po únoru 1948 byl Sokol postupně rozpuštěn a včleněn do komunistického státního tělocviku. Řada sokolů byla perzekvována, mnozí emigrovali. V zahraničí si udržovali tradice i organizaci. V roce 1990 byl Sokol oficiálně obnoven.
Současné sokolské hnutí navazuje na hodnoty, které stály u jeho zrodu: pohyb, vzdělání, demokracie a spolupráce. Jednoty po celé republice se věnují nejen všestrannosti dětí a sportu, ale i kultuře, výchově a komunitní činnosti. Každý slet, každá práce s dětmi, každé "Nazdar!" je tak dalším krokem na dlouhé cestě, kterou Sokol prochází už přes 160 let.