
Když se řekne Spartathlon, většina lidí si vybaví pouhý běh. Ale pro ty, kteří ho zkusili, je to spíš životní zkouška.
246 kilometrů mezi Athénami a Spartou, necelých 36 hodin limitu a hrdinská tradice stará víc než 2500 let.
A mezi těmi, kdo tuhle výzvu přijali, stojí i náš rodák – Daniel Orálek.
Spartathlon se poprvé běžel v roce 1983, inspirován příběhem antického běžce Pheidippida, který měl v roce 490 př. n. l. dorazit ze Sparty s žádostí o pomoc proti Peršanům.
Trasa kopíruje jeho cestu – z Athén přes Korint, hory Peloponésu až ke soše krále Leonida ve Spartě.
Závod startuje každoročně v 7 hodin ráno pod Akropolí a běžci mají maximálně 36 hodin na dokončení. Ti nejlepší překonávají cílovou čáru po 21 hodinách.
Je to jeden z nejtěžších ultramaratonů planety – běžci se musí vypořádat s extrémním vedrem, nočním chladem, stoupáním do hor, bolestí i spánkovou deprivací.
Na trati je více než 75 kontrolních bodů – každý s časovým limitem. Kdo jeden nestihne, končí.
Absolutním rekordmanem Spartathlonu zůstává Yiannis Kouros, řecký ultramaratonec, který už v roce 1984 zaběhl čas 20 hodin 25 minut – a nikdo ho dodnes nepřekonal.
V roce 2025 přinesl českým fanouškům radost Radek Brunner, který zvítězil s časem 21 hodin 24 minut a potvrdil, že i česká vytrvalost patří mezi světovou špičku.
V cíli čeká běžce tradiční rituál: dotknout se nohy bronzové sochy krále Leonida a vypít doušek vody z řeky Evrótas.
Není to jen cíl, je to symbol – odměna za bolest, únavu a sílu jít dál.
Daniel Orálek, hrušovanský rodák a ultramaratonská legenda, je jedním z těch, kteří dokázali spojit sport, filozofii a lidskost.
Jeho kariéra je mozaikou stovek závodů, vítězství i proher, ale především příběhem nezdolné vůle.
Na Spartathlonu se postavil vedle nejlepších běžců světa a poznal, co znamená běžet i poté, co vám tělo říká dost.
Ve své knize „Dlouhý běh“ popisuje nejen fyzickou stránku vytrvalosti, ale i vnitřní sílu, která dává smysl každému kroku.
Jak říká: „V určitém okamžiku už neutíkáš před bolestí. Běžíš s ní.“
Příprava na závod, jako je Spartathlon, není jen o kilometrech.
Je to měsíce mentální i fyzické přípravy, stovky hodin v pohybu, zvládání horka, chladu, únavy i samoty.
Tréninky v brzkých ranních hodinách, běhy přes noc, testování výživy, hydratace i odpočinku – každý detail rozhoduje.
A přesto, jak říká Daniel Orálek, „nejvíc rozhoduje hlava – ta musí běžet první.“